Štěstí nekoupíš? Co zvážit při pořizování psa?

21. srpna 2018 v 21:09 | Hemitson |  Psi
Včera jsem zažila, tak moc sluníčkový den, až tomu sama skoro nevěřím!
Fenka mé kamarádky dva měsíce zpět přivedla na svět devět rozkošných malých bílých kuliček Bílého švýcarského ovčáka. A to bych nebyla já, abych se na ně nezajela s mým pejskem podívat.
Byla to příjemná zkušenost pro nás oba a samozřejmě, že se nám ani jednomu nechtělo jet zpět domů.


Teď ale k té hlavní věci. Chvíli jsme se dostaly k otázce ceny - jelikož mají ještě volnou fenku a pejska a zrovna, když jsem u nich byla, tak jim na pejska psali zájemci. Bohužel couvli, když se dozvěděli cenu. To mě donutilo zamyslet se nad tím, co ti lidi tedy vlastně chtějí?
Možná budu v dnešním článku znít poněkud ostřeji, ale myslím to jen dobře.

Dokážu pochopit to, že je někdo zrovna v nevýhodné finanční situaci, ale myslí ten člověk i na to, že kupní cena je jen začátek? Pokud nemá na pořízení, tak je pak těžko uvěřitelné, že bude mít i na kvalitní výbavu, péči, veterináře a krmení. Teď mi někdo může namítnout, že se na něj dá našetřit - a ano dá, ale při pořízení pejska to nekončí. Občas se naskytnou i nečekané 'investice', do kterých musíte dát peníze. Pes není levná záležitost, pokud to myslíte opravdu vážně.

Na to navazuje další věc, kterou asi nepochopím. Proč si někdo pořídí psa, když pak celý život sedí jen v boudě? "Přinejlepším" je puštěný na zahradě, ale stejně nic jiného než zahradu nezná. A lidi se budou stále divit, proč jejich pes vyjíždí na ostatní, když s nim vyšli po xx letech ven na procházku. Musíte zvážit to, že pes vás potřebuje a potřebuje pohyb, aktivity nebo aspoň nějakou akci. I když si jdete sednout jen někam do restaurace, o které víte, že tam psi mohou, proč ho tam nevezmete? Ten pes chce být s vámi, bude vám vděčný za to, že ho berete sebou a za tu cestu zažije tolik nových věcí a třeba si najde i kamaráda!

Takže ne, neberu názory, že si někdo pořizuje psa jen k boudě a nic jiného prý nepotřebuje.

Každý pes je sice jiný, ale ať mi s prominutím nikdo netvrdí, že ten pes nechce být ve vaší přítomnosti. A pokud nemáte čas s ním denně zajít 2x na půl hodiny do přírody, tak si ho radši nepořizujte.

To samé, když se někdo ohání tím, že nepotřebuje psa s PP. Ano, tak raději dejte 6 000,- člověku, který má fenu se štěňaty zavřenou celý život ve špinavé boudě, nevíte jací jsou rodiče a nevíte jestli měli předkové nějaké problémy, kterým byste vy se svým psem mohli prevencí předejít.
Asi 4x jsem se ve své vesnici setkala s lidmi, kteří měli štěňata a vždy se obhajovali tím, že jim fena utekla. To je tak těžké si uhlídat určitou dobu fenu? To mi nepovídejte. Jakto, že to ostatní dokážou? Pak člověk akorát vidí přerostlé labradory, kteří ve dvou měsících vypadají jako pětiletí a už mají problém s klouby. A ano, opravdu jsem takové viděla. Bohužel.
Je sice hezké mít štěňata, ale když to neumíte chovat, tak to nedělejte.

V naší republice se totiž nachází spoustu skvělých chovatelů a tím, že se podporují ti 'levní' rádoby "chovatelé", se nedoceňuje jejich práce. A pokud štěně stojí 20 000,- tak to není proto, aby si namastili kapsy, ale proto, aby si zaplatili výdaje, které do nich investovali. Protože ono něco taky ty granule, veterinář, očkování, vyšetření, papíry, čipy, nakrytí a dokonce i výbava, kterou většinou k pejskům někteří dávají, něco stojí. Ale to jen tak na okraj.

Je tedy sice hezké mít psa, ale ještě hezčí je mít parťáka. Vy mu dáte štěstí, on vám dá štěstí. Takže jo, ta investice se sakra vyplatí a vím, co říkám.

Potkala jsem díky svému pejskovi úžasné lidi, pejsky, zažila skvělé momenty a nové zkušenosti ve svém životě. A i když to je občas těžké, stojí to za to.

A pokud zrovna nemáte penízky na pořizovací cenu, ale pejska stejně chcete a víte, že mu dáte skvělý domov, raději si zajděte do útulku nebo si najděte na internetu stránky, kde hledají nové domovy pro pejsky, které někdo vyhodil. A světe div se, najdou se tam i nádherná štěňata, což zabolí u srdce.

Ale hlavně myslete na to, že ten pes vás potřebuje a budete do něj investovat i nadále. Koupí to nekončí. A když vyroste, pořád je v něm štěně, na to nezapomeňte.


(Fotky jsou mé vlastní.)
Hemitson.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tereza Outcry Tereza Outcry | Web | 22. srpna 2018 v 8:31 | Reagovat

Pokud nemá člověk peníze na koupi pejska, tak si myslím, že by si neměl brát ani (nebo zejména) útulkového. Veterina je docela finančně náročná záležitost a při pořizování pejska by se mělo počítat se vším. I s tím, že může onemocnět, případně se zranit a ceny za léčbu se pak také pohybují v řádech deseti tisíců. :-)

2 Anička Anička | Web | 22. srpna 2018 v 8:44 | Reagovat

Krásně si to napsala! Já pejska moc chci, ale momentálně bych na něj neměla ani čas ani peníze. Mám rozum a vím, že studující holka, jako já i ho nemůže dovolit. Čekám tedy, až mi skončí za 2 roky škola :) Každopádně si to napsala moc hezky. Buď pejska z útulku nebo s papírama. Nechci podporovat množírny.

https://thewaybya.webriter.cz/

3 benjaminek benjaminek | Web | 22. srpna 2018 v 19:11 | Reagovat

Taky mi nejde do hlavy proč si lidé pořizují pejska a pak ho furt nechávají v boude. Tohle nemám rada... Časem až se osamostatním třeba, tak si psa určitě pořídim a dam mu krásný domov:)

4 Lucka Lucka | Web | 23. srpna 2018 v 15:49 | Reagovat

Napsala jsi to pěkně, já osobně jsem pejskař, takže chápu i to rozčilení, které dáváš v článku znát. :-) Pes není levná záležitost, něco sní a něco potřebuje. Vše se také odvijí od radsy a velikosti psa. My třeba máme pudla - jedno za dva měsíce jezdí na stříhání, to je 250,-, musí něco jíst, někdo musel nakoupit hřebeny, abychom ho mohli česat, chodí k veterináři a tam se platí prakticky nonstop, ale měl i nehodu - srazilo ho auto nebo je alergický na bodnutí včely, takže při každém bodnutí jsou to další peníze. Člověk si to neuvědomuje, proto se po Vánocích nachází tolik pejsků bez domova. On to zkrátka není jen módní doplňek nebo hračka.

Pak teda bodík k té restauraci - dělala jsem servírku a určitě je milé, když si lidé berou své mazlíčky, ale toho psa nebaví sedět dvě hodiny na terase a nechat na sebe pražit sluníčko. Stejně tak jsem zažila i spoustu pejskařů, kterým je fuk, kde psa mají. Takže chudák obsluha nakonec musí přeskakovat s horkými talíři přes natažené psy a dávat pozor, aby na ně nešlápli, případně je nepolili polívkou. Takže ono taky v mezích. :-)

Štěně není levná záležitost a je mi jasné, že téměř všechnu "tržbu" spolkne očkování, granule a to vůbec nepočítám ten čas, co s nimi prodejci musí strávit. Na druhou stranu, dnes jsou pejsci už taky dost přešlechtění a já bych kolikrát koupila radši nějakého voříška než psa s PP. Kamarád si koupil vloni štěně s PP za 25.000 a chudák má epilepsii. Člověk si nakonec nevybere. :-(

5 Leník Leník | Web | 23. srpna 2018 v 16:23 | Reagovat

Napsala jsi to krásně a úplně přesně! Každý, kdo by si chtěl pořizovat psa (nebo jiné domácí zvíře, protože to platí u všeho), by si to měl uvědomit a přečíst si tvůj článek.
Velký palec nahoru :-)
PS: Štěňátka jsou úžasná <3!

6 Andey Andey | Web | 23. srpna 2018 v 20:53 | Reagovat

Je vidět, že tomu opravdu rozumíš. My psa nemáme a ani nechceme. To je starat se o něj, chodit s ním ven, cvičit ho, aby poslouchal... Ne. Žádný pes u nás doma.
Nic ve zlém.
Jinak s tebou souhlasím. Když nemá někdo peníze, aby psa zaopatřil, tak ať si ho přece nepořizuje.

7 Hemitson Hemitson | Web | 23. srpna 2018 v 22:08 | Reagovat

[1]:: Ano to je pravda, jak jsem psala, tou pořizovací cenou to nekončí. A člověk musí počítat s nečekanými náklady. :/

[2]:: 2 roky utečou jak nic a pak budeš šťastná panička! :) Hlavně si najít dobrou chovku pokud máš nějakou vysněnou rasu, popřípadě si vzít pejska z útulku. Je jích tam víc než dost, bohužel. :/

[4]:: Přesně tak! Není to jen hračka na mazlení a docela zamrzí, že si to lidé uvědomí až po koupi...

Ano, chápu co tím chceš říct. I takoví se najdou. U nás to ale třeba tak není, v místní restauraci jsou venkovní prostory pod přístřeškem a mají tam vždy misku pro vodu. Mají úžasný přístup a smí i dovnitř. Hodně záleží na tom - jaké si to uděláš takové to máš, protože třeba já mám sheltii, což je střední a docela skladný pes, dokáže mi ležet u noh i ty dvě hodiny a nikomu se neplete pod nohy, to bych mu nedovolila. A není to tak jen u malých plemen, chodí tam lidi i s velkýma pejskama a také je to v pohodě. Ale třeba na Slovensku se mi stalo, že tam přišel starší pár s malým psem bez vodítka. Nechali ho běhat všude a nestarali se ani trochu o to, kde je nebo jestli někoho neotravuje a on otravoval - mého psa. Už jsem z toho byla na nervy, můj pes z toho byl na nervy a myslela jsem, že za chvíli vyletím z kůže. Když jsme odcházeli, pes šel samozřejmě za námi. Nikdo nic. Tak jsem se zastavila kousek od restaurace, že ho konečně někdo bude postrádat a teprve o pět minut později si psa všimli majitelé - já do té doby nevěděla čí ten pes je, tudíž jsem jim ani nemohla říct. A to bylo jen: "Ale tady nemůžeš. Pojď my ještě sedíme." Žádná omluva nebo to, že si psa připnou. Vůbec. Mně by byla asi hanba. Takže zase je to jen o lidech a o tom, jak si psa naučí. Pak se člověk nediví, že všude psi nesmí, když se polovina majitelů chová takhle...

To je taky fakt, ale stále se epilepsie nachází víc u těch křížených. Bohužel, jak píšeš, šlechtění se někdy až moc přehání. A taky záleží hodně na rase. Souhlasím s tím, že si člověk nevybere. Proto je pak důležité popřemýšlet nad tím, jestli člověk půjde do čistokrevného a nebo raději podpoří útulky. :)

[5]:: Děkuji moc za milý komentář!

[6]:: Rozhodně to neberu ve zlém! :) Ne každý má čas a prostor na to psa zaopatřit. Kéž by si to uvědomilo více lidí, možná by pak těch psů tolik neběhalo po ulicích. :)

8 excessivemind excessivemind | Web | 24. srpna 2018 v 0:04 | Reagovat

Bože můj, ti vypadají tak moc roztomile!
Máš naprostou pravdu, zrovna předevčírem jsme byli s jedním kamarádem, který si kupoval pejska se vším a to ho čeká ještě očkování a různé další specialitky. Ale počítal s tím a myslím, že ten pejsek se bude mít skvěle.
Také jsem poslouchala jednoho majitele poměrně většího počtu pejsků, který ukazoval, co vše je špatně a jak se k pejskovi chovat, aby se on choval naopak hezky. A šlo vidět, že ho hafani mají rádi.
Je mi líto, když vidím, jak malé dítě chce psa, koupí mu psa, pak už ho nechce, když zjistí, že to není jen tak.

9 Pavlína Pavlína | E-mail | Web | 24. srpna 2018 v 8:37 | Reagovat

Přesně všechno to, co jsi napsala, si myslím také. Pes je prostě přítel člověka a chce být po boku toho člověka jak nejvíc to jde. Takže zavřít ho k boudě je poměrně špatná věc. Nám se u garáže v červnu objevil pejsek, kokršpaněl, do teď ho máme tady, jelikož i když jsme vyvěsili plakáty do většiny vesnic okolo, nikdo se neozval. Všichni si myslíme, že ho někdo pravděpodobně i často plácnul a asi to byl taky spíš bouďák, protože často leží u boudy kterou jsme mu sťukli my a bojí se plácačky. A člověka to donutí zamyslet... Proč si ho ty lidi kdy brali, pokud měl doopravdy takový život? :) Tak se mu teď snažíme alespoň zbytek života nějakým způsobem vynahradit. Konec konců je to opravdu hodný pes. Tohle je moc zajímavé téma! :)

10 V3ronika♥ V3ronika♥ | Web | 24. srpna 2018 v 13:14 | Reagovat

Moc hezký! :) já pejska nechci, možná až by jsme bydleli na baráčku tak venkovního psa.

11 Atheira Atheira | Web | 30. srpna 2018 v 8:45 | Reagovat

A to BŠO ještě patří mezi ta velmi finančně dostupná plemena... Nevím, co si lidi myslí, vadí mi, jak se psi stále berou spíš víc jak věc. Prostě ho koupíme, nejlíp bez PP, ten je levnější...
Přitom by se o pořízení psa mělo rozmýšlet, je to rozhodnutí na dlouhá léta, pro mnoho lidí to bude omezení, zvlášť, pokud se pro psa rozhodli jen tak, najednou a nikdy o něm opravdu nesnili a neměli tedy už v hlavě to všechno, co pes znamená - přinese i omezuje.
Pokud chci konkrétní plemeno, počítám s tím, že to něco stojí. Méně dáš za NO, mnohem více za velkého pudla a třeba pořízení takového pomeraniana už fakt není pro každého.
Já bych nemohla být chovatel, protože bych se nepřenesla přes to, že nikdy nevím, co s těmi štěňaty nakonec bude. Zájemci se mohou zdát jakkoli fajn, ale není to záruka ničeho.

Já obecně nemusím psy bouďáky. Ano, chápu to třeba u velkých pastevců nebo seveřanů, když je jich více na velkém pozemku a domů se jim ani nechce. Už to ale nechápu u jakýchkoli jiných psů. Podle mě pes patří tam, kde má lidi. Domů i ven. Život se psem není o tom, mít prostě psa. Už jsme se dávno přece přenesli z doby, kdy psi pouze hlídali. Stejně nemůžou zasáhnout, akorát by z toho byl problém. Jako si už na práci nekupujem černochy, dá se teď jako zařízení proti vloupání koupit alarm. :D  :D

Mně je občas líto, co kolem sebe vidím, hromadu nepochopení a nezájmu. Hromadu lidí ten pes baví jen dokud je malý...
Já mám duši rozdělenou na dvě části, ten pes prostě patří ke mně za každou cenu. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama